O duchovním poznání a cestě bez dogmat a jiných nesmyslů na konci této Epochy

Co je ikosaedro-dodekaedrická soustava Země ?

03.07.2012 09:40

leylines2Jde o hypotézu sovětských vědců  Makarova,  Gončarova  a  Morozova. Jde o souhrn pravidelných zón v silové síti sestávající ze sférických trojúhelníků, jejichž středy jsou  vrcholy  další,  pětiúhelníkové  sítě.

Středy pětiúhelníků a středy  stran  pěti- a trojúhelníků  jsou místa mimořádně příznivá pro  člověka  a  ruští  vědci  připisují  významným bodům soustavy významné  působení  na vývoj Země a jejího osídlení.

Obdobnou síť vypracoval  Američan  Sanderson.  Její nejvýznamější body se velmi blíží  vrcholům  trojúhelníků  IDSZ.  Sanderson  ale  nevycházel z geometrie,  ale z míst opakujících se magnetických bouří. Kritická místa  Sandersonovy  sítě  jsou  podle  ruských vědců příznivá pro rozvoj civilizace.

Vrcholy pětiúhelníků IDSZ jsou umístěny např. v Gobi,  Pohnpei  v  tichomořských  Karolinách,  kde  se nachází Nan Madol.  Vrcholy  trojúhelníků jsou např. v Bermudách, v  Ďábelském moři  u  Japonska,  v  severozápadní  Africe, na místě starověkého města   Mohendžo-dára   v  Indii,  a  u  Velikonočního  ostrova  v Tichomoří. Středy stran jsou např. ve střední Číně, ve francouzské Bretani, blízko jižní Anglie (megalitická civilizace, Stonehenge), v Monetonu  v Kanadě, v Egyptě.

V případě použití map teosofů, kde jsou zakresleny zaniklé pevniny a civilizace, vychází vrcholy pěti - a trojúhelníků  i středy stran do míst, kde se nacházela Atlantida a Lemurie.  Místa styků stran vepsaných pentagramů do pětiúhelníků IDSZ  mohou  být rovněž považována za přechody do jiných prostorů, paralelních  světů, ke kterým dochází podle zatím blíže neurčeného klíče  (podle  J.  Bergiera  bermudský trojúhelník, Ďábelské moře, Bretaň,  Monetoh,  Pohnpei). Podél hran se nacházejí také největší zlomy zemské kůry a podmořské hřbety.  

isdsmJiný způsob vysvětlení těchto bodů přinesl ruský vědec Nikolaj  Korovjakov. Jeho pohled na strukturu Země a její vzájemné působení se   Sluncem  a  Měsícem  vyvstal  při  hledání  příčin  leteckých katastrof  a  havárií. Korovjakov se domnívá, že většinu leteckých katastrof  způsobují  gravitační anomálie. Vycházel z jednoduchého poznatku,  že  ve  sklenici  vody  se  čajová smítka při zamíchání sbíhají  do středu a nikoli k okrajům. Uspořádal pokus, při kterém ve  skleněném  válci  naplněném  vodou  pozoroval  plastikovou drť, roztočenou  vířící  vodou.  Shluk  drtě uprostřed válce měl nikoli nahodilou, ale geometricky pravidelnou formu pětiúhelníku, přičemž v průběhu  24  hodin  se  jeho  vrcholy  přemisťovaly  proti směru rotace. 

Podle  Korovjakova  tento  pokus ukazuje na poměry uvnitř Země  :  celkový  obraz  zemské  přitažlivosti  se skládá z jádra, magmatu  a  pláště.  Tyto  komponenty  jsou  vůči sobě v neustálém pohybu  a  jsou i v interakci s blízkým Měsícem a hmotným Sluncem. Jádro  Země  je každý půlrok blíže k severnímu, nebo jižnímu pólu. Na  polohu  jádra má vliv i sklon osy planety. Kritická místa, kde vznikají  gravitační  anomálie  podle  jeho  pokusu,  jsou na Zemi rozložena  vůči  sobě  o  72  stupňů,  tzn. je jich pět na severní polokouli  (bermudský trojúhelník, Ďábelské moře, Alžírsko, Indie, New  Founlad),  a  5  na  jižní  polokouli.  V těchto místech jsou gravitační  anomálie  nejsilnější  a mají nejdelší trvání, a proto zde  dochází  podle tohoto badatele k tolika mimořádným událostem. Pod  vlivem Slunce a Měsíce a vlivem sklonu zemské osy se kritická místa  chovají v zimě a v létě rozdílně a posunují se o 36 stupňů. Podle časové lokalizace různých katastrof pak Korovjakov vypočítal, že  tyto  anomálie  vznikají  v  přísné  cyklické  posloupnosti, v závislosti   na   lunárních   fázích.   Podle   něj   je   6  -  7 nejkritičtějších dní v průběhu měsíce.                    

Na Zemi tedy existují místa, která významně působí na rozvoj mnoha  procesů.  Některá  se  nachází  na místech významných geologických zlomů.   Jejich  podstatou  mohou  být  opakující  se  gravitační, magnetické  aj.  anomálie. Podle sovětského vědce Valerije Uvalova existují  v  magnetickém  poliurčité  anomálie  -  víry,  které za určitých  okolností  umožňují  spojení  s  jinými časoprostorovými kontinuitami.  Může  jít  i  o  procesy, které umožňují přestup do jiných paralelních prostorů. Rozkreslení linií z pětiúhelníků IDSZ a vepsání  pentagramů  do  nich dává za vznik další podrobné sítě, která může mít souvislost s liniemi ley-lines.

 

převzato z https://www.zahadyazajimavosti.cz

 

Diskusní téma: Co je ikosaedro-dodekaedrická soustava Země ?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.